Hospodaření obcí a krajů skončilo na konci února s přebytkem 24,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Oproti únoru minulého roku přebytek územních rozpočtů vzrostl o 50 procent, tj. o 8,1 miliardy korun. Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů činily 102,4 miliardy korun a meziročně klesly o 3,3 procenta, tj. o 3,5 miliardy korun. 

Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 74 miliard korun, výdaje 59,7 miliardy korun a saldo hospodaření tak dosáhlo 14,3 miliardy korun.

Rozpočty územních rozpočtů byly na počátku roku 2022 poznamenány stále ještě probíhající pandemií koronaviru a s tím spojenými restriktivními opatřeními vlády, restriktivní měnovou politikou ze strany České národní banky (dále jen „ČNB“), ale i invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

Tyto vlivy sice negativně ovlivnily výsledky hospodaření územních samosprávných celků (např. prodražení úvěrů, zvýšené výdaje související s poskytnutou pomocí Ukrajině a jejímu obyvatelstvu), avšak z důvodu zvýšení inkasa daně z přidané hodnoty dosáhlo jejich saldo hospodaření nejvyšší úrovně od roku 2014.

Daňové příjmy krajů a obcí jsou již od minulého roku 2021 negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob.

Přesto však objem daňových příjmů krajů a obcí překonal objem daňových příjmů z roku 2020, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní.

Podle nejaktuálnější daňové predikce pro rok 2022 by daňové příjmy obcí a krajů měly v letošním roce překonat jejich inkaso z roku 2021. Na tom by se měla podílet především daň z přidané hodnoty.

Naopak je prozatím předpokládán významnější meziroční pokles inkasa daně z příjmů právnických osob.

Kraje

Kraje v únoru roku 2022 hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 13,4 miliardy korun, přičemž vykázaly oproti minulému roku značné zlepšení jejich hospodaření, a to o 3,5 miliardy korun.

Kladné saldo rozpočtu dokonce podstatně převýšilo saldo z roku 2020 („předcovidové“ období), a to o 5,6 miliardy korun.

Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 21,3 miliardy korun, výdaje 17,3 miliardy korun a saldo hospodaření tak dosáhlo 4 miliardy korun.

Tento významný rozdíl mezi přijatými a poskytnutými peněžními prostředky určenými na přímé náklady na vzdělávání na straně územních rozpočtů je způsoben tím, že státní rozpočet hospodařil dle pravidel rozpočtového provizoria a peněžní prostředky byly tak uvolňovány na tyto účely měsíčně.

Celkové příjmy krajů k 28. 2. 2022 dosáhly 46,5 miliardy korun a meziročně se snížily o 11,3 procenta, tj. o 5,9 miliardy korun.

Jejich vlastní příjmy činily 14,7 miliardy korun a meziročně vzrostly o 4 procenta, tj. o 0,6 miliardy korun.

K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu na straně vlastních příjmů došlo u daňových příjmů, které se navýšily o 2,5 procenta, tj. o 0,3 miliardy korun, na 12,5 miliardy korun. Kraje dokonce předstihly hodnoty daňových příjmů z roku 2020, a to o 6,9 procenta, tj. o 0,8 miliardy korun.

Daňové příjmy krajů tak dosáhly své nejvyšší hodnoty od vzniku krajů.

Přispělo k tomu především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021, a to z 8,92 procenta na 9,78 procenta.

Celkové výdaje krajů k 28. 2. 2022 dosáhly 33,1 miliardy korun a meziročně klesly o 22,2 procenta, tj. 9,4 miliardy korun.

Meziroční propad celkových výdajů byl téměř dvojnásobný než pokles celkových příjmů krajů. K tomu přispělo především snížení běžných výdajů, které meziročně klesly o 23,1 procenta, tj. o 9,3 miliardy korun, na 30,9 miliardy korun.

Z toho 74 procent tvořily transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, jejichž výše činila 22,8 miliardy korun.

Celkové výdaje krajů směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (18,6 miliardy korun), do dopravy (5,9 miliardy korun) a sociálních služeb (3,1 miliardy korun). Kraje realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 0,1 milionu korun.

Obce

Hospodaření obcí v únoru 2022 skončilo v přebytku 10,8 miliardy korun a mírně zaostalo za rozpočtem z minulého roku, a to o 1,1 miliardy korun. V porovnání s „předcovidovým“ obdobím však vzrostlo o 2,6 miliardy korun.

Po očištění celkových příjmů a výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 52,9 miliardy korun, výdaje 42,8 miliardy korun a saldo hospodaření tak dosáhlo 10,1 miliardy korun.

Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí k 28. 2. 2022 činily 40,1 miliardy korun, výdaje 33,1 miliardy korun a výsledek hospodaření skončil v přebytku 6,9 miliardy korun.

Přebytek rozpočtu meziročně klesl o 1,1 miliardy korun. Rozpočet hl. m. Prahy v únoru 2022 skončil v přebytku 3,9 miliardy korun s celkovými příjmy ve výši 16 miliard korun a výdaji v hodnotě 12,2 miliardy korun.

Výsledek hospodaření meziročně vzrostl o 0,01 miliardy korun. V komparaci s rokem 2020 se zvýšil o 23,8 procenta, tj. o 0,7 miliardy korun.

Celkové příjmy obcí k 28. 2. 2022 dosáhly 56,1 miliardy korun a meziročně se zvýšily o 3,8 procenta, tj. o 2 miliardy korun. Jejich vlastní příjmy činily 47,6 miliardy korun a meziročně vzrostly o 8,3 procenta, tj. o 3,7 miliardy korun.

K nejvýznamnějšímu meziročnímu růstu na straně vlastních příjmů došlo u daňových příjmů, které se navýšily o 5,3 procenta, tj. o 2 mld. Kč, na 39,5 miliardy korun.

Obce překonaly i hodnoty daňových příjmů z roku 2020, a to o 7,2 procenta, tj. o 2,6 miliardy korun, a daňové příjmy obcí tak dosáhly své nejvyšší úrovně.

Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, a to z 23,58 procenta na 25,84 procenta.

Na meziročním růstu daňových příjmů se zejména podílel růst daně z přidané hodnoty, a to o 15,4 procenta, tj. o 3,3 miliardy korun, a ostatních daní, jejichž inkaso vzrostlo o 36,4 procenta, tj. o 1,2 miliardy korun.

Obdobně jako u krajů vedlo zrušení superhrubé mzdy a výplata kompenzačního bonusu podnikatelům ke snížení inkasa daní z příjmů fyzických osob, a to o 16,8 procenta, tj. o 1,7 miliardy korun.

Objem přijatých transferů obcemi v únoru 2022 nenavázal na jejich rostoucí trend. Transfery meziročně poklesly o 15,8 procenta, tj. o 1,6 miliardy korun, na 8,5 miliardy korun. Jedná se také o horší výsledek než v roce 2020, kdy výše přijatých transferů činila 9 miliard korun,

Investiční transfery přijaté obcemi meziročně poklesly o 27 procenta, tj. o 0,4 miliardy korun, na 1 miliardu korun. Pokles byl zaznamenán i oproti roku 2020, a to o 16 procent, tj. o 0,2 miliardy korun.

Celkové výdaje obcí dosáhly v únoru letošního roku 45,3 miliardy korun a meziročně vzrostly o 7,5 procenta, tj. 3,2 miliardy korun. Dynamika meziročního růstu celkových výdajů tak téměř dvojnásobně převýšila růst příjmů.

Meziroční nárůst celkových výdajů byl způsoben především zvýšením běžných výdajů, které meziročně vzrostly o 7,8 procenta, tj. o 2,8 miliardy korun, na 38,4 miliardy korun.

Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 10,4 miliardy korun.

Celkové výdaje obcí směřovaly zejména do státní správy a územní samosprávy (8,2 miliardy korun), do dopravy (8,1 miliardy korun) a vzdělání a školských služeb (7,2 miliardy korun). K 28. 2. 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 2,3 milionu korun.

Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o 6,1 procenta, tj. o 0,4 miliardy korun, na 6,9 miliardy korun. Na druhou stranu obce investovaly méně než v únoru roku 2020, a to o 11,2 procenta, tj. o 0,9 miliardy korun. (pel)