Praha ročně přichází o desítky miliard korun kvůli tomu, že ve městě žije o čtvrt milionu lidí víc, než je trvale přihlášeno.

V Praze dlouhodobě žije o čtvrt milionu lidí víc, než jich je trvale přihlášeno. Rostou náklady na infrastrukturu a městský rozpočet, který tak ročně přichází o 8 až 10 miliard korun. 

Radnice o tom informovala na webu.

„V Praze žije o čtvrt milionu lidí víc, než je trvale přihlášeno. Vláda by to proto měla zohlednit v rozpočtovém určení daní. Protože jinak přicházíme o 8-10 miliard korun ročně. Kdybychom v Praze tyto peníze měli k dispozici, mohli bychom například stavět nové byty, které tady tak zoufale chybí,“ řekl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

Na základě sběru dat z posledních tří let zjišťuje hlavní město Praha, že se na jeho území reálně pohybuje až o čtvrt milionu lidí více, než jich je dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) evidováno.

Na území Prahy dlouhodobě skutečně žije zhruba 1 570 000 obyvatel, přičemž i v roce 2020 ovlivněném pandemií covid-19 takto ověřený počet „pražských rezidentů“ neklesal, ale mírně vzrostl.

Od února roku 2018 do září roku 2020 pak stoupl počet osob dlouhodobě žijících v Praze o cca 30 tisíc. Podle evidence ČSÚ ke konci září 2020 bylo k trvalému pobytu v Praze přihlášeno pouze cca 1 330 000 obyvatel.

„Dle těchto v čase ověřených údajů je třeba skutečně začít nahlížet na reálný počet obyvatel Prahy na úrovni 1,57 milionu obyvatel, tedy o 240 tisíc více než eviduje Český statistický úřad. To je klíčové ze všech pohledů – nejen z hlediska rozvoje a dostupnosti bydlení, ale také z hlediska rozpočtu města a všech nákladů, které jsou s takovým reálným počtem obyvatel spojeny,“ vysvětlil náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Podle radnice lze jen odhadovat, že  jen deficit příjmů rozpočtu Prahy v důsledku toho, že v Praze reálně žije o čtvrt milionu obyvatel více, než je evidováno, se pohybuje v rozmezí 8 až 10 miliard korun ročně.

„Reálné finanční příjmy města by měly odpovídat reálnému počtu obyvatel. Současný systém rozpočtového určení daní nijak nezohledňuje, že se Praha na svém území stará ještě o další město, které se svojí populací blíží velikosti Ostravy,“ doplnil náměstek primátora pro oblast financí a rozpočtu Pavel Vyhnánek.

Pandemie se projevila i na dynamice pohybu obyvatel v Praze. Kromě útlumu mezinárodního a bohužel i tuzemského cestování je také patrný výrazný pokles v počtu těch, kteří pravidelně či velmi často do Prahy dojíždějí za prací nebo například do škol.

Snížil se významně i počet osob, které nocovaly v Praze především z turistického či pracovního důvodu. Zatímco v dubnu 2019 každý všední den v Praze přespávalo téměř 200 tisíc návštěvníků, tedy nerezidentů, loni v dubnu takových přenocování bylo jen kolem 80 tisíc. (pel)