Rusko k prvnímu lednu zastavilo dodávky ropy do běloruských rafinerií. Oznámila to běloruská státní energetická společnost Belněftěchim. Bělorusko se nedokázalo s ruskou vládou dohodnout na podmínkách dodávek ropy pro letošní rok. Přes Bělorusko přitom proudí ropa do zemí Evropské unie včetně České republiky. Tranzit zatím probíhá bez přerušení.

Ruská společnost Transněft, která provozuje většinu ropovodů, uvedla, že teď ruské firmy ropu do Běloruska nedodávají. Nedostala od nich jediný požadavek na přepravu.

„Od 1. ledna jsme od ropných společností neobdrželi žádný požadavek na dodávku do běloruských rafinerií. Tranzit přes Bělorusko ale pokračuje v běžném objemu,“ uvedl mluvčí Transněfti Igor Děmin.

Přes Bělorusko proudí asi 10 % ropy, kterou EU dováží. Severní, tedy Běloruská větev ropovodu Družba vede přes Polsko do Německa.

Kreml často využívá závislosti okolních států na ruské ropě a zemnímu plynu k politickému nátlaku. Často pak argumentuje neshodami v otázce plateb za suroviny. Největšímu tlaku je tradičně vystavena Ukrajina, přes kterou vedou ropovody Sojuz a Družba-jih. Dodávky Ukrajině Rusko omezilo například v souvislosti s ruskou anexí Krymu.

Bělorusko pak s Ruskem jednalo o posílení ekonomických vazeb. Podle expertů se však běloruský prezident Lukašenko, přezdívaný poslední evropský diktátor, obává ztráty suverenity. Jednání ustala po ruské agresi vůči Ukrajině.

V poslední době se však Rusko snaží Lukašenka donutit k těsnější ekonomické integraci skrze zvyšování cen energií a snižování subvencí. Bělorusko, které je na Rusku energeticky závislé z 80 %, si tak bude muset vybrat mezi nezávislostí a nízkými cenami ropy. Doposud totiž Minsk nakupoval ropu a zemní plyn za ceny, které Rusko používá pro svůj vnitřní trh.

(eye)