Polsko a Řecko bude chtít po Německu bilióny korun jako válečné reparace za škody, které Němci způsobili ve 2. světové válce.
Polsko a Řecko opět požaduje po Německu válečné reparace za škody, které Německo způsobilo ve 2. světové válce. Varšava by mohla po Němcích žádat 850 miliard eur (22 biliónů korun). Řecko je o něco skromnější, požaduje „jen“ 290 miliard eur (7,46 bilionu korun).
Zprávu uveřejnil server Aktuálně.cz.
„Rozhodnutí řeckého parlamentu ukazuje, že udělat z otázky válečných reparací Německa mezinárodní záležitost je možné. Nastal čas na to, aby Sejm jednal,“ napsal na Twitter Arkadiusz Mularczyk, poslanec polského parlamentu za národně-konzervativní vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS).
Varšava naposledy žádala peníze v roce 2017, oficiální žádost ale poslanci zatím nepodali.
V průběhu 2. světové války (kterou zahájilo Německo napadením a obsazením Polska) bylo zabito šest milionů Poláků a zničena podstatná část průmyslu. Německo mimo jiné téměř srovnalo se zemí hlavní město Varšavu.
Po válce začalo Německo vyplácet Polsku válečné reparace. Na nátlak Sovětského svazu v 50. letech však Polsko muselo další finanční kompenzace odmítnout.
A odškodnění za válečná zvěrstva požadují i Řekové, kteří chtějí 300 miliard eur (asi 7,7 bilionu korun).
Německá armáda okupovala Řecko v letech 1941 až 1944. Zhruba tisíce řeckých vesnic bylo v té době srovnáno se zemí, desítky tisíc lidí zabili němečtí vojáci síly při potlačování hnutí odporu.
Německo také donutilo ovládanou zemi k poskytnutí bezúročné „okupační půjčky“, z níž Německo financovalo vojenské tažení v severní Africe. V Řecku následovala nezvladatelná inflace a tisíce lidí zemřely hladem.
Letos v dubnu o požadavcích rozhodl řecký parlament, do Berlína nyní dorazila diplomatická nóta s prosbou o zahájení jednání.
Řecko se svých požadavků na rozdíl od Polska nikdy výslovně nevzdalo, a Německo proto spoléhá na to, že se jich „zřeklo mlčením“.
Německo se v minulosti za zločiny z období nacismu omluvilo, ale o reparacích znovu jednat nechce.
Československo mělo původně dostat více než 300 miliard tehdejších československých korun, nakonec mu bylo vyplaceno jen asi 230 milionů.
(pel)
