Komise pro spravedlivé důchody řeší, jak zvýšit penze žen. Hned na začátku vyřadila variantu důchodových asignací, které umožňují dětem přispívat na penzi svým rodičům. (Ilustrační foto).
Ministerská „Komise pro spravedlivé důchody“ zavrhla možnost penzijních asignací, tedy možnost ekonomicky aktivních občanů přesměrovat část povinných sociálních odvodů svým rodičům jako příspěvek na jejich penzi. Komise, kterou sestavila ministryně Maláčová, již vybrala 3 varianty, jak navýšit důchody žen tak, aby se přiblížily výši penzí mužů.
Ženy v ČR mají v průměru o pětinu nižší důchody než muži. Důchodová komise, ve kterou jsou i odborníci i opoziční poslanci, se shodla na třech scénářích případného řešení. Ty má nyní rozpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí.
„Komise se shodla na třech scénářích, které řeší nižší penze pečujících osob. Ženy nesmí být trestány za to, že se rozhodly pečovat o děti nebo o své rodiče,“ prohlásila k tomu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
První návrh, který má zlepšit postavení žen, je zavedení vyměřovacího základu manželů nebo partnerů. Dalším je zavedení fiktivního vyměřovacího základu a třetí je prodloužení vyloučené doby – tedy doby péče o dítě, která se při výpočtu vyměřovacího základu vyloučí, tak aby nezhoršovala průměrný výdělek – ze čtyř až na devět let.
„Návrhy teď budeme rozpracovávat,“ vysvětlila Maláčová.
Případné změny se zřejmě nedotknou současných důchodců, ale těch, kteří do penze teprve půjdou.
V posledním čtvrtletí roku 2018 činil průměrný důchod mužů 13 703 korun. Penze žen dosahovala v průměru 11 296 korun.
Komise vyřadila 2 varianty
Důchodová komise rozpracuje a vypočítá do příštího zasedání 3. května dopady změn důchodového systému v případě zavedení společného vyměřovacího základu partnerů, prodloužení vyloučené doby zápočtu důchodu a zavedení fiktivního vyměřovacího základu pro pečující osoby.
Z variant na možné řešení byly vyřazeny varianta jednorázového příspěvku 500 korun za vychované dítě či možnost dětí část svých odvodů nasměrovat do penzí rodičů.
Společný vyměřovací základ by znamenal, že by se výše důchodu počítala z výdělků obou partnerů společně, a nikoli pro každého zvlášť, jako je to nyní.
Při použití fiktivního vyměřovacího základu by se místo nulového příjmu v době péče o děti započítala jiná hodnota, například poslední předchozí příjem nebo průměrný příjem ve vybraném odvětví. Na tom, jaká hodnota by se použila, ale zatím mezi členy komise není shoda.
Podle Maláčové panuje široká shoda na zavedení společného vyměřovacího základu partnerů nebo na fiktivním základu pro pečující.
Návrh na prodloužení vyloučené doby zdůvodnila tím, že největší příjmové rozdíly mezi muži a ženami jsou do devíti let věku dítěte, proto by se vyloučení mělo vztahovat na celou tuto dobu, a ne pouze na čtyři roky.
Přesměrování části odvodů do penzí rodičů se podle Maláčové probíralo na dnešním jednání komise jen okrajově a mělo minimální podporu.
Podle Maláčové by ministerstvo práce mělo na příští jednání komise předložit i první návrhy, které by se týkaly rozdílů v penzích mužů a žen, kteří už v důchodu jsou.
Podle analýzy ministerstva práce za třetinu rozdílu mezi penzemi mužů a žen může to, že ženy odcházejí podle počtu vychovaných dětí do důchodu dřív. Odpracují tak méně let a odvedou menší částku.
Ze dvou třetin jsou pak na vině nižší výdělky žen. V průměru vydělávají o pětinu méně než muži.
Právníci ministerstva práce upozornili už předem na to, že pokud by se opatření týkala jen žen, narušily by se zřejmě ústavní zásady rovnosti a úpravy by se pravděpodobně musely zrušit. (sfr)
