Nejmenší podnikatelé zřejmě nebudou muset zaznamenávat své tržby v rámci stávajícího systému EET. Sbírali by jen účtenky a berní úředníky o tržbách informovali pouze jednou za měsíc.

Ministerstvo chce fakticky zrušit elektronickou kontrolu tržeb (EET) v její klasické on-line podobě a to pro nejmenší podnikatele. Desítky tisíc malých podnikatelů by sice nadále podléhaly kontrole státu, ale tito podnikatelé by nemuseli mít internet a vyhnuli by se tak nepřetržité kontrole úřadů.

Jak uvedly Hospodářské noviny, ministryně financí Alena Schillerová uvažuje o zavedení takzvané off-line EET pro nejmenší podnikatele. Ti by nemuseli mít přístup k internetu a čísla o tržbách by finanční správě posílali jednou za měsíc.

Ministerstvo financí tak přichází s prvním ústupkem desetitisícům malých podnikatelů a živnostníků. Ti by v budoucnu nemuseli zaznamenávat své tržby v rámci stávajícího systému EET.

Sbírali by jen účtenky a berní úředníky o tržbách informovali pouze jednou za měsíc.

Úředníci ministerstva financí zvažují, že lidé, pro které je podnikání jen občasným přivýdělkem nebo mají jen velmi nízké tržby v hotovosti, tak budou moci požádat o výjimku a své prodeje evidovat off-line. Účtenky budou opatřeny pořadovým číslem.

Přínosem návrhu je, že podnikatel by už nemusel mít pokladnu a přístup k internetu. Velké množství živnostníků si přitom stěžovalo právě na zvýšené náklady spojené s nákupem pokladen a datových tarifů.

„Navrhované řešení nepředstavuje osvobození od zákona, ale alternativní formu evidence pro nejmenší živnostníky a podnikatele. Jeho výhodou je, že si tito podnikatelé sami rozhodnou, zda evidovat on-line, nebo prostřednictvím ­tohoto rozšířeného off-line modelu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Podle dostupných informací by se tato výjimka z klasické on-line kontroly vztahovala na fyzické osoby s obratem nižším než 1 milion korun, které tak nejsou plátci daně z přidané hodnoty.

Se změnou zákona spěchá ministerstvo financí hlavně kvůli tomu, aby mohly být spuštěny zbývající dvě vlny EET. Ty byly po prosincovém rozhodnutí ústavních soudců odloženy na neurčito.

Již třetí vlna EET, která se týká například stánkového prodeje na farmářských trzích či služeb advokátů a lékařů, měla začít platit od března.

Do čtvrté vlny EET se pak od června měli zapojit další živnostníci. Celkem se jedná o více než 300 tisíc živnostníků a firem.

Ústavní soud koncem loňského roku zrušil některé části zákona o EET. Podle soudu je nutné důkladně zvážit dopady na různé skupiny podnikatelů.

Třetina ústavních soudců dokonce požadovala úplné zrušení zákona. Jako důvod uváděli mimo jiné i negativní vliv na menší, zejména venkovské podnikatele.

Vláda by měla projednat novelu zákona o elektronické evidenci tržeb (EET) do konce února. Ta bude řešit výjimky pro podnikatele.

„Na novele o EET pracujeme zhruba od podzimu minulého roku bez ohledu na rozhodnutí Ústavního soudu. My jsme už tam detekovali řadu otázek, které chceme v té novele změnit, a samozřejmě rozhodnutí Ústavního soudu navodilo další otázky, které jsme do novely zapracovali,“ řekla Schillerová.

Ministerstvo chce zakotvit do novely také osvobození od EET pro nevidomé živnostníky, kterých je zhruba 1 tisíc, pro telefonní karty, živé hazardní hry nebo prodej letenek v zahraničí. (sfr)