V eurozóně klesly v září ceny a jsou nejnižší za poslední 4 roky. Českou republiku naopak sužuje zdražování, když inflace přesahuje 3 procenta. V zemích platících eurem však spotřebitelské ceny i v září pokračovaly v poklesu. Vyplynulo to z rychlého odhadu Eurostatu.
Propad cen v meziročním srovnání zrychlil v září na mínus 0,3 %, když v srpnu činil mínus 0,2 procenta. Hlavním důvodem záporné inflace (tedy deflace) v eurozóně byl propad cen energií.
Takzvaná „jádrová inflace“, která nezahrnuje ceny čerstvých potravin a energií, zpomalila v září na 0,4 procenta ze srpnových 0,6 procenta.
Ceny energií v eurozóně se letos v září propadly o 8,2 procenta. Naopak nejvíce rostly ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 1,8 procenta.
Nejvíce podle rychlého odhadu Eurostatu klesly ceny v Řecku, a to o 2,3 procenta.
Na Kypru činil pokles cen 1,9 procenta. O více než 1 procento se snížily ceny také v Estonsku a v Irsku.
Nejvíce rostly ceny na Slovensku a to o 1,5 procenta.
Eurostat zdůraznil, že sběr dat o inflaci ve všech zemích eurozóny ovlivňuje krize související s šířením nemoci covid-19.
Na rozdíl od eurozóny pokračuje v Česku zdražování. V srpnu tohoto roku stouply spotřebitelské ceny o 3,3 procenta. (sfr)
VÍCE O TOM ČTĚTE ZDE:
Zdražování v Česku pokračuje: Inflace stoupla v srpnu o 3,3 procenta, ukázala data
