Výběr nejzajímavějších názorových komentářů publikovaných v tuzemských médiích v uplynulém týdnu.


Komentátor MF DNES Miroslav Korecký si klade otázku, jaký vzkaz mohou vyslat krajské volby, které se konají od pátečních 14 hodin. Krajské volby jsou oproti těm senátním alespoň regulérním celostátním měření sil. Ty senátní mají pro centrální politiky téměř nulový vzkaz. Podle Koreckého se jedná o volby zbytečné, protože kraje si Češi moc za své nevzali. Jedná se o poměrně složitý systém, v němž se regiony dělí o pravomoci s obcemi, s ministerstvy i EU, a kde se zcela zamlžuje odpovědnost za jejich chod. To ovšem pak ztěžuje politické účtování u voleb.

Petr Kamberský z Lidových novin komentuje vstup lídra spolku Milionu chvilek pro demokracii Mikuláše Mináře do politiky. Zakladatelé spolku se totiž po třech letech svého fungování ocitli na křižovatce, na níž řeší, co teď. Jedna z nejlogičtějších cest je právě založení vlastního politického projektu. Podle mínění politologů se však jedná o špatný nápad, který jen roztříští opozici a který bude ku prospěchu Andreje Babiše. Ten totiž nepotřebuje přátele, když má tak marné protivníky. Babišovi stačí jediné: nedělat skoro nic a jen těžit ze zcela školáckých a zároveň fatálních chyb svých oponentů.

Jan Ferenc se v MF DNES pozastavuje nad zeleným šílenstvím, kdy v Evropském parlamentu je nyní návrh dalšího zpřísnění emisí pro automobily. Bude to znamenat zásadní omezení individuální dopravy zejména na delší vzdálenost. Cílem EU je snížit emise oproti roku 1990 až o 55 procent a Leyenová slibuje „zelenou prosperitu“, hospodářský růst i blahobyt. Ve světle koronavirové pandemie to vypadá dost zvláštně. Navíc neexistují věrohodné studie, jež by dosavadní unijní opatření zhodnotily z ekonomického, společenského i ekologického hlediska. Vypadá to, že se opět budou stát fronty na oblíbené automobily, jak tomu bývalo v době před Sametovou revolucí.

V Lidových novinách se Marek Hudema zamýšlí nad nouzovým stavem, který vláda České republiky vyhlásila s platností od pondělí 5. října. Podle Tomase Pueyo je rychlý, tvrdý a krátký zásah proti epidemii nejlepší. Na jaře jsme zvolili utlumení ekonomiky, v létě jsme povolili brzdy a naplno se rozjeli z kopce. Nyní je na řadě opět vypnutí. A za pár měsíců opět, dokud se nenaučíme s virem žít. Je to lepší než zahlcení nemocnic či nepředvídatelný chaos.

Očima Saši Mitrofanova se lze podívat na současnou politickou scénu v tuzemsku v souvislosti s koronavirovou pandemií. Podle něho totiž od doby, kdy byl do čela ministerstva zdravotnictví jmenován Roman Prymula, se konečně objevil nějaký řád. Což je významná změna oproti minulým měsícům. Prymua řekl: „Padla už nějaká dohoda, že pan premiér do těch protiepidemických opatření zasahovat nebude. Měl by za to odpovídat odborník.“ Podle Mitrofanova byl kibic upozaděn, a to tak, že dokonce nepřišel na tiskovou konferenci vlády, na které se oznamoval nouzový stav v zemi.