Řecká vláda plánuje stavět kontejnerová města pro migranty. Starostové pěti měst z řeckých ostrovů se proti tomuto plánu vzbouřili. Na těchto ostrovech pobývají tisíce uprchlíků. Starostové plán řecké vlády na vybudování uzavřených migračních středisek z kontejnerových domů odmítli ve společném prohlášení.

Součástí vládního plánu je i zrušení přeplněných táborů, v nichž na ostrovech žije většina běženců v provizorních přístřešcích.

Podle řecké vlády by měla nová uzavřená střediska přinést větší přehled o žadatelích o azyl a zabránit běžencům v nekontrolovaném pohybu do doby, než bude vyřízena jejich žádost o azyl.

Kapacita nových „měst“, která mají být vybudována na ostrovech i na pevnině, má být nejméně 5 tisíc osob.

Podle některých informací by však tato kontejnerová města mohla pojmout až 10 tisíc osob.

Toho se obávají starostové řeckých ostrovů.

„Není možné, abychom tu měli celé město s migranty,“ prohlásil starosta města Samos Jorgos Stantzos.

„Vláda nám řekla, že běžence, co tu teď máme, přestěhuje na pevninu. Pak měl být postaven tábor jen pro 1200 migrantů asi pět kilometrů od našeho města.“

Pokud bude vláda trvat na plánech táborů s 5 tisíci a více migranty, chce starosta a celá městská rada podat demisi.

Tábor ve Vathy, které spadá pod město Samos, má kapacitu 700 lidí a žije v něm přes 5000 běženců. I z něj nyní úřady převáží migranty na pevninu a i ten má být uzavřen.

Starostové z ostrovů v Egejském moři kritizují, že s nimi vláda plán předem neprojednala. Požadují proto, aby vláda splnila slib a převezla uprchlíky z jejich lokalit na pevninu.

To však řecké úřady dělají. Do začátku roku 2020 chtějí přesunout na pevninu až 20 tisíc migrantů.

Nová řecká vláda, která je v úřadu necelý půlrok, začala s přísnější migrační politikou. Tento měsíc parlament přijal zákon, který má zrychlit azylová řízení a zjednodušit deportace migrantů bez nároku na azyl. Součástí vládního plánu jsou i nová uzavřená střediska.

Pozitivem vládního plánu podle starostů je, že se chystá uzavřít přeplněné tábory právě jako je Vathy na Samosu či Moria na Lesbu.

Za neúnosné životní podmínky v nich Řecko dlouhodobě kritizují nevládní organizace i Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). V táboře Moria žije až 15 tisíc migrantů, i když byl původně zamýšlen pro maximálně 3000 lidí. (sfr)