Meziroční růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí zpomalil na 2,5 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,4 procenta. Ve zpřesněném odhadu to dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Růst byl tažen výdaji domácností na konečnou spotřebu, ale i zahraniční poptávkou. Obě tyto složky přispěly k růstu shodně jedním procentním bodem,” uvedl Vladimír Kermiet z ČSÚ.
„Pokles o 0,3 procenta byl zaznamenán u investic. Z pohledu odvětví se na růstu podílely zejména služby,“ dodal Kermiet.
České ekonomice se daří i v regionálním kontextu. Data z okolních zemí naznačují, že jednu dělící linii růstu v současnosti představuje členství v eurozóně.
„Meziroční růst je znatelně vyšší než u našich sousedů platících eurem – Německa (1 procento), Rakouska (1,5 procenta) či Slovenska (1,3 procenta), zatímco Polsko (3,9 procenta) či Maďarsko (5 procent) stále rostou rychleji,” upozornil portfolio manažer NN Investment Partners Michal Špaček.
Zároveň je ale třeba brát v potaz, že Polsko i Maďarsko mají vzhledem k nižšímu startovnímu HDP vyšší potenciál růstu. Tempo růstu HDP se snižuje s tím, jak státy střední a východní Evropy konvergují k průměru EU.
Data Eurostatu ukazují, že se státy tzv. východního rozšíření, mezi něž se řadí i Česko, od roku 2004 stabilně přibližují evropskému průměru.
Kromě samotného růstu k rychlejší konvergenci přispěl i propad tzv. periferních států, např. Španělska, Portugalska a Řecka, během poslední finanční krize.
(eye)
