Šestnáct zemí Evropské unie (EU) se vzbouřilo. Odmítly krácení peněz na kohezní dotace. Státy argumentují tím, že nedošlo k vyrovnání životní úrovně mezi Západem a Východem. Brusel navrhuje pokles o 10 procent. 

Zástupci 16 z 28 zemí Evropské unie ve společné deklaraci vyzvali, aby ve víceletém finančním rámci na roky 2021 až 2027 neklesl objem peněz určených na kohezní politiku pod úroveň současného rámce.

Požadují také odstranění všech rozpočtových rabatů a aby členské státy mohly flexibilněji nakládat s penězi z evropských fondů.

Podle skupiny je s ohledem na očekávaný odchod Británie z EU jedinečná příležitost tyto rabaty odstranit. Británie mohla uplatňovat největší vratky vůči evropskému rozpočtu.

Politika soudržnosti označili jako klíčový investiční nástroj EU.

Výrazně podle nich přispěla ke sbližování životní úrovně v členských státech i k fungování vnitřního trhu. Skupina vyjádřila přesvědčení, že kohezní politiku lze využít i k řešení nových výzev, jako jsou změna klimatu nebo transformace průmyslu.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) upozornil, že v navrženém finančním rámci je řada položek, u kterých by bylo možné financování snížit a peníze využít ve prospěch politiky soudržnosti.

V této souvislosti zmínil například Evropský obranný fond (EDF), peníze pro pobřežní a pohraniční agenturu Frontex nebo náklady na chod evropských institucí.

ČR má v současném finančním rámci na roky 2014 až 2020 možnost získat zhruba 20,5 miliardy eur (523 miliard korun).

(pel)