Zájem o hypoteční úvěry ani přes vyšší úroky a rekordní ceny nemovitostí neklesá. O sjednání hypotéky uvažuje 13 procent populace v Česku. Z toho 2 procenta lidí před pandemií covidu-19 úvěr nezvažovala, v souvislosti s jejími dopady a podmínkami na trhu s bydlením ho ale začala plánovat.

Ukázal to společný březnový průzkum České bankovní asociace (ČBA) a výzkumné agentury Ipsos mezi tisícovkou respondentů.

Pro pořízení bydlení by hypotéky využilo 60 procent lidí, což je o 7 procentních bodů víc než loni.

Stojí za tím vyšší ceny nemovitostí, díky nimž roste potřeba financovat bydlení půjčkou.

Vlastní úspory by pak lidé použili hlavně na rekonstrukce a vybavení domácností, podobně jako v loňském roce.

V loňském roce poskytly banky a stavební spořitelny téměř 178 tisíc hypoték. O polovinu víc než v roce 2020.

Celkově tak půjčily 541 miliard korun včetně refinancování a refixací – to je necelá desetina ročního HDP Česka. V roce 2020 šlo přitom „pouze“ o 312,5 miliard.

Obdobně silný meziroční růst byl pak vidět i v případě skutečně nových hypoték (bez refinancování a refixací), a to v historicky rekordním objemu 379 miliard. Oproti roku 2020 (s objemem 224 miliard) to je meziroční nárůst o 70 procent.

„I když objemy poskytnutých hypoték letos meziročně klesají dvoucifernými tempy a letošní rok se tak určitě nevyrovná roku 2021, který byl do počtu i objemu hypoték zcela rekordní, přesto je letošní objem poskytnutých nových hypoték za první čtvrtletí stále poměrně silný, jelikož pokles je koncentrován zejména v refinancovaných úvěrech, “ řekl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Dodal, že objem skutečně nových hypoték byl za první čtvrtletí 2022 meziročně nižší jen o 8,6 procent.

Lidé v Česku si loni průměrně půjčovali 3,3 milionu korun

Na významu nabývá dopravní dostupnost a typ nemovitosti. O něco více než loni lidi zajímá i blízkost k ostatním členům rodiny nebo dojezdový čas do práce.

„Česká populace vnímá změny na trhu spojené s růstem cen nemovitostí, a tudíž více než kdy jindy je citlivější na cenové nastavení hypoték, často na úkor doporučení od finančního poradce. To se týká jak klíčového parametru v podobě výše úrokové sazby, tak samotné měsíční splátky, která je pro mnohé občany zásadní v kontextu dlouhodobé stability rozpočtu domácnosti,“ doplnil Michal Straka, specialista na finanční trh agentury Ipsos.

Hypotéku si lidé nejčastěji pořizují k financování vlastního bydlení. Pro pořízení domu nebo bytu, ve kterém budou následně i bydlet, by ji využily dvě třetiny z nich.

S velkým odstupem pak následují rekonstrukce domácnosti, koupě nemovitosti k pronájmu, popřípadě pořízení bydlení pro děti či rodiče.

V porovnání s minulým rokem přitom méně záleží na kvalitě životního prostředí.

Podle ČBA Hypomonitoru si lidé v Česku loni průměrně půjčovali 3,3 milionu korun, zatímco v roce 2020 to bylo 2,8 milionu.

Platí přitom, že čím mladší žadatel, tím více peněz si plánuje půjčit. Nejvíc, a to 5 až 6 milionů korun, by si chtěli půjčit mladí lidé do 26 let (7 procent).

Kategorie do tří milionů korun se nejčastěji týká lidí mezi 27 a 35 lety (27 procent). Půjčku do jednoho milionu pak zvažují hlavně lidé nad 54 let.

Čtvrtina lidí investovala veškeré naspořené peníze

K financování hypotéky využilo své úspory o něco více lidí než loni. Zatímco v roce 2021 to bylo 63 procent, v roce letošním je to 67 procent dotazovaných.

Téměř čtvrtina z nich přitom do hypotéky vložila veškeré úspory. Necelá polovina pak pouze jejich část (43 procent).

Téměř třetina lidí nevyužila své úspory vůbec (30 procent).

V porovnání s loňským rokem tak přibývá lidí, kteří do hypotéky vlastní peníze investují.

Celá čtvrtina těch, kteří investovali vlastní prostředky, si z úspor vyhradila částku do 200 tisíc korun. S podobnou částkou přitom počítá necelá třetina lidí, kteří hypotéku teprve plánují.

Více než pětina lidí dala z vlastních úspor přes půl milionu korun (21 procent), což proti minulému roku značí výrazný nárůst (12 procent).

Více než pětina dotazovaných zároveň plánuje investovat podobnou částku, tedy více než půl milionu.

Na splátky jde více než pětina čistého měsíčního příjmu 

Více než 20 procent čistého příjmu splácí měsíčně třetina domácností a počítá s tím necelá polovina těch, kteří půjčku na bydlení plánují.

Největší riziko přitom vidí v úmrtí nebo nemoci spolužadatele o úvěr. Přibližně polovina Čechů (47 procent) se zároveň obává rostoucích výdajů.

Naopak nejméně respondentů vidí budoucí problémy v rozchodu, nebo rozvodu s partnerem. (pel)

ČNB se dál snaží zkrotit inflaci: Banka zvýšila prudce základní úrok na 5 procent

Hypotéky jsou od dubna v Česku opět méně dostupné. ČNB zpřísnila pravidla poskytování