Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, zkritizoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Od roku 2000 do roku 2019 přitom příjemci vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podle kontrolorů navíc ani nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí.
Informoval o tom NKÚ.
Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo MPO celkem 955 pobídek.
Největší zájem měly stále podniky ve zpracovatelském průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. Do tohoto odvětví plynulo podle zjištění NKÚ 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020.
Zájem o pobídky pak výrazně klesl v roce 2019, kdy byla do zákona přidána podmínka, že projekt musí mít vyšší přidanou hodnotu, například zaměstnat osoby s vyšší kvalifikací, provádět výzkum nebo spolupracovat s výzkumnou institucí.
Investiční pobídky měly mimo jiné přispět ke snížení nezaměstnanosti. Ta mezi lety 2015 až 2019 postupně klesala. Počet pobídek se podle kontrolorů přesto nesnižoval, až do konce roku 2018 naopak rostl.
Do září 2019 zákon neumožňoval, aby MPO při poskytování pobídek reagovalo na nízkou nezaměstnanost. Žadatel získal pobídku, když splnil zákonné podmínky. Od září 2019 navíc vláda schvaluje všechny investiční pobídky, nejen ty strategické.
Hodnocení poskytnutých pobídek zpracovává pro ministerstvo průmyslu externí společnost, jak vyžaduje Evropská komise. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu ale hodnocení nevypovídají o tom, jak státní podpora přispěla ke zvýšení zaměstnanosti nebo podpoře hospodářského rozvoje.
„V hodnoceních není například uveden skutečný počet nově vzniklých pracovních míst nebo kolik podpořené společnosti opravdu investovaly. Příjemci navíc mohou splnit jen minimální hodnoty dané zákonem. Nemusí tak splnit ani očekávaný objem investic ani počet nově vytvořených pracovních míst, které plánovali při žádosti o pobídku,“ upozornil NKÚ.
Resort průmyslu navíc ani nesleduje dodatečné náklady, které pobídky provázejí, ani je nezapočítává do výdajů na tyto pobídky. Jde například o budování infrastruktury u průmyslových zón, ve kterých působí podpořené společnosti, nebo o náklady na posílení policie v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v těchto zónách.
MPO nesleduje ani dopad pobídek na další podniky v regionu, které působí ve stejném oboru jako příjemci pobídky. (pel)
