Česku podle Národní rozpočtové rady hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na tzv. dluhovou brzdu již v roce 2024. Nutné bude významné zvyšování daní. (Ilustrační foto)

Česko narazí na dluhovou brzdu už v roce 2024. Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí a strategii, aby tomu zabránila. Kromě toho rada varovala, že se Česko nejspíš nevyhne ani významnému zvýšení daní. 

Národní rozpočtová rada (NRR) o tom informovala v pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky.

„Neustálé prohlubování nerovnováhy veřejných financí v letech 2020 a 2021, které je v řadě případů i důsledkem kroků přímo nesouvisejících s pandemií covid-19 (např. snížení daně z příjmů fyzických osob, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí), bohužel přibližuje termín kolize s tzv. dluhovou brzdou,“ uvedla rada.

Ta nastane při dosažení úrovně veřejného dluhu ve výši 55 % HDP.

NRR odhaduje, že při konsolidačním úsilí v dalších letech v rozsahu 0,5 % HDP ročně (což předpokládá aktuální znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti), a ještě nižším růstu ekonomiky v letošním roce (ve srovnání s dosavadními odhady) by mohlo ke kolizi s touto brzdou dojít již v roce 2024.

Vláda by proto už nyní měla chystat a přijímat kroky, které zabrání dosažení této hranice.

NRR se dále domnívá, že současná krize je odlišná od předchozích, protože se nejedná o propad agregátní poptávky, ale o její umělé snížení způsobené znemožněním provádět nákupy ve vybraných odvětvích.

Tomu by měla být přizpůsobena i fiskální politika, která by se měla spíše než na stimulaci agregátní poptávky jako celku soustředit na zajištění adekvátních příjmů osobám zasaženým restriktivními opatřeními, zachování produkčních kapacit v uzavřených či omezených odvětvích a na pozitivní stimuly vedoucí k dodržování vyhlášených omezení.

Kromě toho NRR také upozornila, že by mělo dojít k úpravě příjmové i výdajové strany veřejných rozpočtů.

„Je potřebné vyhodnotit, jestli jsou všechny výdaje z veřejných rozpočtů skutečně v současné situaci nezbytně nutné a zda není načase některé z nich utlumit a ušetřené prostředky využít v potřebnějších oblastech,“ uvedla.

Obdobný přístup by měl být aplikován i na příjmovou stranu veřejných rozpočtů.

NRR dále doporučuje, aby vláda připravila realistickou konsolidační strategii.

„Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 % HDP ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů (pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá,“ doplnila. (pel)

Schodek rozpočtu stoupl o 55 miliard. Hospodaření v únoru skončilo v deficitu 86 miliard

Sněmovna schválila nový půlbilionový státní rozpočet na rok 2021. Vládě pomohla KSČM