Státní rozpočet nebyl připraven na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi, která nastala v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19, konstatovala zpráva NKÚ.
ČR zažívá nejhlubší propad ekonomiky v historii. Státní rozpočet nebyl připraven na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi, která loni nastala v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku ke zprávě vlády o hospodaření státního rozpočtu za 1. pololetí 2020.
NKÚ konstatoval, že státní rozpočet na rok 2020 počítal se schodkem 40 miliard korun. V 1. pololetí prostřednictvím dvou novelizací zákona o státním rozpočtu byl schodek navýšen na 300 miliard korun, třetí novelizací pak v červenci 2020 došlo k prohloubení deficitu státního rozpočtu na 500 miliard korun.
Ve srovnání s 1. pololetím 2019 došlo ve stejném období 2020 ke snížení příjmů rozpočtu o 44,21 miliardy korun.
Dále zpráva připomíná, že ve 2. čtvrtletí 2020 HDP meziročně klesl o 11 procent, což byl nejvyšší propad v historii samostatné České republiky. Příjmy státního rozpočtu se za celé pololetí propadly meziročně o 44 miliard, naopak výdaje vzrostly meziročně o 130 miliard.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo k 30. 6. 2020 schodkem ve výši 195,25 miliardy korun. Jedná se o meziroční zhoršení oproti 1. pololetí roku 2019 o 174,56 miliardy korun. Zároveň jde o nejvyšší schodek v historii samostatné České republiky
Z předloženého výčtu je podle NKÚ zřejmé, že ČR zažívá nejhlubší propad ekonomiky v historii.
„Státní rozpočet nebyl připraven na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi, která nastala v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19,“ uvedl NKÚ.
Dále zpráva zmiňuje, že v souvislosti s touto nemocí bylo v 1. pololetí 2020 z kapitoly Všeobecná pokladní správa převedeno do ostatních kapitol státního rozpočtu celkem 42,33 miliardy korun. Na konci června bylo z těchto prostředků vyčerpáno 31,82 miliardy korun, což činilo 3,56 % celkových výdajů státního rozpočtu za první pololetí 2020.
V druhém čtvrtletí 2020 pak došlo v souvislosti s onemocněním covid-19 k nárůstu neinvestičních transferů soukromoprávním subjektům, tyto transfery se za první pololetí meziročně zvýšily o 26,34 miliardy korun (o 63,98 %) na 67,51 miliardy korun.
Podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly ale nelze pandemii vinit ze všeho. V té souvislosti zmínil například to, že od začátku roku se meziročně zvyšovalo čerpání celkových výdajů, a to měsíčně o desítky miliard korun, a tyto nárůsty se týkaly hlavně provozních výdajů.
Při zvyšování schodku státního rozpočtu v rámci novelizací zákona o státním rozpočtu
nebyly – kromě snížení výdajů o ministerstva obrany a ministerstva dopravy – navrženy žádné úspory prostředků.
„V kontextu výše zmíněných údajů pak budí oprávněnou obavu to, že vláda prosadila změnu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, čímž si vytvořila prostor pro vysoké rozpočtové schodky i v dalších letech,“ uzavřel Kala. (pel)
