Zdanění církevních restitucí bude zrušeno. Rozhodl o tom Ústavní soud ČR. Vyhověl tak stížnosti senátorů, kteří tvrdili, že zdanění je protiústavní. Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu. 

Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval Ústavní soud.

Podle soudu bylo porušeno legitimní očekávání církví, které v souvislosti s restitucemi měly. Snížení restituční náhrady bylo podle ÚS nelegitimní.

Nešlo primárně o čestný úmysl naplnit státní pokladnu, řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok.

Nález argumentuje také tím, že finanční náhrada má vedle restitučního účelu také další funkci – měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu.

První návrh na zrušení kontroverzního zákona podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL).

Prezident Miloš Zeman plně respektuje rozhodnutí Ústavního soudu, který se postavil proti zdanění církevních restitucí, sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Obdobně na závěr ÚS reagovala i ministryně financí Alena Schillerová. Rozpočet si podle ní poradí s výpadkem, který bude znamenat rozhodnutí ÚS o církevních restitucích.

Stát by zdaněním náhrad mohl podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím posílá. Platný zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.

Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Zákon má také pomoci k postupné odluce státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se totiž postupně snižují až na nulu v roce 2030.

(pel)