České předsednictví EU v roce 2022 má stát 1,2 miliardy korun. (Ilustrační foto: Redakční koláž).

Předsednictví České republiky Evropské unii v druhé polovině roku 2022 bude stát 1,24 miliardy korun. České úřady budou muset přijmout 200 nových úředníků. Schválila to vláda. První české předsednictví EU v roce 2009 spolklo 3,75 miliardy korun, což by dneska dělalo asi 4,32 miliardy.

Pro materiál předložený premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) nehlasoval žádný z ministrů nominovaných sociální demokracií. ČSSD považuje plánované výdaje za podhodnocené.

Za nedostatečný považuje rozpočet i plánované personální zabezpečení předsednictví ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), výdaje jsou podle něj zhruba o půl miliardy nižší, než byly v poslední době u obdobně velkých zemí.

Podle současného návrhu připadne 584 milionů korun na akce spojené s předsednictvím v Česku.

Náklady na nové pracovníky se mají vyšplhat na 215 milionů. Náklady za vysílání pracovníků do stálého zastoupení Česka v Bruselu pak vyjdou na 250 milionů.

Nejvíc zaměstnanců by mělo přijmout ministerstvo zahraničí, plán počítá se vznikem 58 míst v Bruselu. Třicítka lidí by měla přibýt na úřadu vlády, který bude předsednictví koordinovat.

Podle informací jednotlivých úřadů by se během předsednictví Česku měl v republice uskutečnit minimálně jeden summit na úrovni hlav států a předsedů vlád členských států EU a přibližně 14 neformálních zasedání orgánů Rady EU na úrovni ministrů členských států EU.

Uskutečnit by se mělo také jedno jednání vlády ČR s Evropskou komisí a jedno jednání vlády s konferencí předsedů Evropského parlamentu.

Dále by mělo jít až o 250 dalších neformálních pracovních jednání na nižší úrovni a odborných konferencí. ČR bude muset také během předsednictví zajistit předsedání pracovních skupin a dalších přípravných formací rady v Bruselu a Lucemburku.

Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku roku uvedl, že původní návrh rozpočtu počítal s výdaji 2,6 miliardy, sám požadoval maximálně polovinu.

Česko chce podle něj pojmout předsednictví jako přátelské vůči klimatu, a proto omezit lety do Bruselu a některá osobní jednání nahradit internetovými voláními a virtuálními kancelářemi.

(pel)