Předseda vlády západní Libye opětovně odmítl vytváření záchranných center pro migranty v severní Africe.

Libye nechce na svém území střediska pro migranty. Sabotuje tím plány Evropské unie, která podporuje vytváření záchranných středisek v Africe. Namísto migračních středisek preferuje technickou pomoc a peníze…

Libyjský premiér Fáiz Sarrádž prohlásil, že se jeho země nenechá obměkčit penězi. Nadále proto odmítá na svém území zřizovat centra pro migranty, jak požaduje EU.

Libye je zemí, odkud se na plavbu do Evropy za pomoci pašeráků vydává většina afrických migrantů.

„Zásadně odmítáme, aby po nás Evropa oficiálně požadovala, abychom u sebe ubytovali ilegální imigranty, které EU nechce přijmout. Nehodláme ani přistoupit na jakékoli dohody o přijetí většího množství ilegálních migrantů za peníze z EU,“ prohlásil Sarrádž pro německý Das Bild.

„Každý den u libyjských břehů zachraňujeme stovky lidí, naše lodě jsou nepřetržitě v akci,“ dodal šéf libyjské vlády s tím, že Libye je ponechána sama, aby zachraňovala migranty ve Středomoří.

Zdůraznil, že jeho země potřebuje zejména technickou a finanční pomoc.

Severoafrické země v čele s Libyí se už na konci června letošního roku vymezily vůči návrhu EU, že by se už na africkém kontinentě měla zřizovat záchytná střediska pro migranty směřující do Evropy.

S návrhem přišla Itálie. Cílem je mimo jiné odrazovat migranty od toho, aby se vydávali na životu nebezpečnou cestu přes Středozemní moře.

Tím pak nutí podle mezinárodních pravidel hlavně Evropany, aby jim poskytovali pomoc a umísťovali je na starém kontinentě.

Libyjské dvojvládí

Po svržení a vraždě zakladatele Libyjské džamáhíríje plukovníka Muammara Kaddáfího v roce 2011 v zemi nedošlo k vytvoření jednotné vlády. V současnosti si v zemi konkurují dva orgány.

Na východě ve městě Tobruk zasedá demokraticky zvolený parlament a vládu vede velitel Libyjské národní armády Chalífa Haftar.

Na západě v Tripolisu sídlí vláda národní jednoty (ministerský předseda vlády národní jednoty: Faíz Sarrádž), která byla vytvořena s podporou OSN a západních zemí. (sfr)