O azyl v Česku loni požádalo 1450 cizinců. To je o 27 méně než v roce 2016. Nejvíce žádostí podali občané Ukrajiny, a to 435. Za nimi byli občané Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu (129 až 127 žádostí). Syřané podali celkem 80 žádostí.

Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl, zájem o mezinárodní ochranu však v posledních třech letech opadá. Loni počet žadatelů z této země proti roku 2016 klesl o 71. Meziročně naopak silně vzrostl zájem o tuzemský azyl mezi občany ze tří postsovětských republik. Občané Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu v roce 2016 podali maximálně 60 žádosti, loni již téměř 130.

V loňském roce pokračoval pokles žadatelů o azyl, kteří pocházejí ze států, o nichž se v roce 2015 mluvilo v souvislosti s migrační krizí. Tehdy například o tuzemský azyl žádalo 134 občanů Sýrie, kteří tak tvořili druhou nejpočetnější skupinu zájemců. Loni a předloni jich bylo necelých 80.

V roce 2017 podle statistik ministerstva získalo azyl 29 lidí, dalších 118 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. V 1359 případech tuzemské úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 811 žádostí čekalo na konci roku na vyřízení.

V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, v posledních třech letech naopak tuto hranici překonal. Dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 tisíci žádostmi.

(jaz)