Podle Jeana-Clauda Junckera by měly členské země EU platit od roku 2020 vyšší unijní příspěvky. Předseda Evropské komise to řekl před začátkem summitu 27 států v Bruselu. Čistí plátci (země, které do rozpočtu EU odvádějí více, než z něj čerpají), zvýšení odmítají.

Britský odchod z unie na jaře 2019 bude znamenat každoroční propad příjmů rozpočtu možná až o 13 miliard eur (325 miliard Kč), který, jak už dříve upozornil komisař pro rozpočet Günther Oettinger, nepůjde „zalepit“ jen úsporami.

Unie chce přitom udržet či co nejméně snižovat tradiční výdaje jako je společná zemědělská politika či strukturální fondy. Navíc se hodlá soustředit i na tzv. nové výzvy, tedy řešení migrační problematiky, na lepší ochranu vnější hranice či společnou obrannou politiku.

Český premiér Andrej Babiš řekl, že Česká republika si chce sama rozhodovat o čerpání z kohezních fondů unie. Souhlasí s tím, že na počátku musí být stanoveny podmínky čerpání, ale poté by využívání fondů mělo být věcí Prahy. Prohlásil také, že s podmíněním peněz z unijních fondů stavem právního státu nemá problém, za který naopak považuje migraci a kvóty.

Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby možnému zvýšení odvodů do rozpočtu zabránil. Podobný názor zastává i jeho dánský protějšek Lars Lökke Rasmussen.

Evropská komise chce představit první návrh podoby unijních financí pro roky 2021 až 2027 počátkem května.

(jaz)